Historická dřevěná stodola je nestarší dochovanou stavbou. Byla postavena v první polovině 19. století z dubového dřeva, kryta doškovou střechou, která v rámci rekonstrukce byla obnovena. Sloužila k uskladnění zejména nevymláceného obilí.
Z počátku 20. století je výminek, který byl trvale obydlen až do konce 20. století. Skládá se ze dvou obytných místností v přízemí. V prvním patře se pak nachází sýpka. V další patře – pod střechou se sušily byliny a luštěniny.
Nejmladším památkově chráněným objektem – z počátku 20. století – je vozovna. Sloužila k uskladnění velké zemědělské techniky, zejména vozů, žebřiňáků. Na půdě pak bylo uskladněno seno.
